Péca na rybách, povídání rybáře začátečníka

Jsem závodní feederař...Apríl!




Stalo se, že jsem dostal od party závodních feedrařů pozvánku zajít s nima na tréningovou rybačku. Jsem poctěn. Já feederový začátečník budu mít možnost okouknout něco od profíků, no těšil jsem se velmi. Podle dohody jsme měli strávit nedělní dopoledne na Labi u Přelouče. Celej tejden bylo nádherný počasí, ale víkendová předpověď moc optimistická nebyla. Jak bylo předpovězeno, tak se stalo. Sešli jsme se v neděli ráno a už po hodince u vody jsme byli vesměs všichni zmrzlí jak preclíci. Sice nepršelo, ale prudkej vítr nám mával špičkama a pěkně zalejzal za nehty. Ačkoliv jsme dostali instrukce schovávat především karasy do vezírků, nikomu se nehla špička a tak vlastně nebylo moc co vezírkovat. Zkoušeli jsme všemožný změny - víc červů, míň červů, dlouhej návazec, krátkej návazec, těžkou nebo lehkou nástrahu, nic nezabíralo. Za první dvě hodiny jsme byli všichi bez výjimky bez záběru. Svorně jsme se shodli, že si dáme čas do jedenácté a zmrzlejma rukama pobalíme věci a tréning ukončíme. Před jedenáctou se sice chlapům podařilo zaseknout pár maličkejch podouství, ovšem karas žádnej. 
 
Rád bych tu ještě pověděl pár svech postřehů o tom, na jaký úrovni rybářskýho řemesla a techniky se v porovnání se závodníkama nalézám já. Na úvod nutno říct, že k závodní rybařině se tedy budu muset ještě hodně prochytat :) Když jsem viděl chlapy jak briskně a přesně nahazujou zatímco, já ke každýmu krmítku vstávám, abych ho upěchoval, a než si zase sednu tak vedle už pomalu proběhnou dva záběry. Nemluvím vůbec o tom kam mi to krmítko s nástrahou vlastně lítá, a to i se zaklipovanou vzdáleností na cívce :) S jakou samozřejmostí se v závodním stylu sekají záběry, zatímco já hypnotizuju špičku a čekám kdy už bude ohnutá v tom správným úhlu, abych nepromarnil rybu :) No musím se toho ještě moc, moc dovědět a naučit :)
 
Tým se pomalu rozjel domů rozmrznout bez žádného výrazného skóre. Jen kapitán, že ještě chvilku zůstane.
Doma jsem polknul horkou polívku, a když jsem trošku rozmrznul, otrnulo mi a řek jsem si, že bych si šel ještě někam spravit chuť. Vyrazil jsem na rybí wellness. Bylo tam celkem plno, ale jeden flek jsem ještě našel. Poměrně vysoko nad kanálem, ale to mi nijak nevadilo, mám přeci od ježíška dlouhej podběrák a teď ho konečně naplno využiju :) Odpoledne už trošku přestalo foukat a tak jsem na sluníčku rozmrzal. Taky jsem se pořádně rozhejbal, protože podle očekávání byly ryby aktivní. Kde taky jinde v takový zimě než tady, že? 
 
Záběry přicházely prakticky na všechno, co jsem nahodil. Červy, žížaly, kousek jabka, rohlík... Zkraje přicházeli malí cejni a podoustve. Zkoušel jsem zvětšit nástrahu, jestli se nesplete třeba něco většího, kapřík nebo amur. Dal jsem se chvilku do řeči se sousedem a vykšeftoval s ním jednu potápivou větší boilie kouli. Nic většího ale nepřišlo ani na ni. Špička se vytrvale chvěla - bylo znát, že to tam drobotina ozobává. Bavil jsem se, ale hezky. Nastražil jsem žížalu a ta chutnala karasům. A moc pěkný kousky jsem vylovil. Hned jsem si vzpomněl na raní tréningovej neúspěch a vzpomněl jsem si na závodníky jak by se jim tady líbilo :) Kolem šesté hodiny už se do mě začala zase dávat zima a tak jsem se sbalil a vypravil domů. Chuť jsem si spravil pěkně. Poučení pro příště na tuhle vodu zní: vzít s sebou větší nástrahy - pelety nebo větší boilies. Přeci jen tu určitě něco většího žije ;)
 
Večer jsem ještě dostal zprávu s fotkou od kapitána feederovejch závodníků: "Škoda, že jste odjeli, za půl hodiny mi začli brát kapři". No takže nakonec se úspěch dostavil na obou stranách ;) 
 
Děkuju závodníkům, že jsem se s nima moh seznámit. Bylo to pro mě velmi inspirativní. Doufám, že mě zas někdy vezmou s sebou. Je fajn přičuchnout k té rybařině zase trošku z jiný strany. Snad nás už nevyžene počasí jako tentokrát ;) 

Průměrná známka: 1,00

Komentář ke článku (0)

Rybí wellness





 Přátelé, rád bych se s váma dnes podělil o další z mejch zážitků o tom, jak jsem si prakticky ověřil teorii načtenou ve všemožných chytrých rybářských zdrojích. Teorie praví, že v chladnějších obdobích se ryby zdržují například i tam, kde do řeky vtéká nějaký teplejší zdroj. Například voda ohřátá nějakou průmyslovou činností nebo čistírnou. Na mapách jsem detekoval dvě podobný místa v okolí a na jedno jsem se rozhodl vyrazit na krátkou podvečerní rybačku.

Od silnice to byla kousek procházka, ale na místě jsem nebyl sám a bylo vidět, že tohle místo je asi hodně hodně populární. Všude kolem koryta odtokového kanálu i řeky byly vyšlapaný rybářský fleky. Pozdravil jsem souseda rychle jsem se dověděl, že kromě bílý ryby zatím nezaznamenal žádnou zajímavější aktivitu. Sednul jsem si na místo, který bylo takřka bezprostředně na hraně výtokového kanálu, kde teplejší voda proudí do řeky. 

Už při příchodu k vodě jsem zahlíd hromadu ryb jak si v teplý vodě vyhřejvaj kosti. Chodím už podle břehů dost dlouho, ale takováhle koncentrace ryb na jedný hromadě se málo vidí. Každou chvilku byl slyšet nějakej ten šplouchanec od výskoku ryby z vody nebo plácnutí ploutví o hladinu. Bylo mi jasný, že hejno ryb u hladiny ještě neznamená jistotu záběrů, ale minimálně jsem se octinul na místě, kde ty ryby skutečně byly. Případnej neúspěch je tedy nutno v tomto případě přičítat jen a jen sobě a nikoliv místu! :)

Jakmile jsem dal do míchání šrotu a nabral jsem si trošku vody z řeky okamžitě jsem pochopil, co zrovna na tohle místo všechny ty ryby táhne. Voda byla teplá fakt jak v termálním bazénu. Je to tady prostě takový rybí wellness centrum, úplný lázně. Tak teď ještě, aby měly taky pořádnej dovolenkovej apetit. Šup tam s kukuřičkou a tlačeným rohlíkem :)

Nahodil jsem dva pruty. Medium feeder trošku proti proudu přímo do ústí kanálu a lehký picker na kratší vzdálenost před sebe na mělčí místo, kde byli vidět levitující cejni. Namíchal jsem k tomu mix kukuřičnýho šrotu s pikantní tmavou feeder Sensas směsí a přidal jako partikl vařený zrnka kukuřice a červy. Sensas směs mi přišla dost mastná. Do teplý vody ideální, řek bych. 

První půlhodinku se překvapivě nic moc nedělo. Cejni levitovali úplně klidně okolo místa, kam jsem nahazoval Picker, občas plác ploutví, ale žádná aktivita směrem k mý nástraze se neodehrávala. Ani na medium prut jsem nic nezaznamenal, teda krom dvou větví, který jsem zaháknul při stahování. Vybral jsem si asi místo na nahazování s pěknou hromadu podvodního svinčíku. Pak ale začli cejni kousat. Na picker jsem tahal jednoho za druhým. I když jsem pořád zvětšoval nástrahu ze tří červů na pět, pak na zrníčko kukuřice, pak dvě, potom dvě pod háček. Pořád totéž. Cejni měli zřejmě mezi saunovacíma procedůrama pauzu na večeři. A nebyly to žádný cejní miminka, pěkný lopatky. Když jsem už ze zoufalství navlíknul na háček velkej kaprovej rohlíkáč tak se aktivita malinko uklidnila. Tak nějak jsem si přál, aby se ukázala třeba i jiná rybka. Ukázala se, ale ne ryba. Mou dvoubarevnou kukuřicí nepohrdla moc pěkná mega-škeble. Pěkně mi secvakla háček a musím říct, že to byl asi ten nekurióznější úlovek mojí dosavadní rybářský kariéry. Ta škeble vážila snad kilo :)

Na medium feederu s dvěma kuku pod háčkem se nic moc nedělo. Cejní score se tady zastavilo na čísle 3. Přičítám to montáži s feederovou zalomenou trubičkou pro krmítko. Přeci jen ve spojení se silnějším silonem to asi na dně působilo moc humpolácky. Na pickeru jsem místo hokejky měl jen kroucenej slabej kmenovej silon a záběrů přišlo násobně víc. Na závěr se ukázala i malá podoustev.

Se soumrakem a vyprázdněným krmícím kbelíčkem jsem to pobalil. Zachytal jsem si moc hezky, i když převážně jen cejny. Udělali ale radost. Hodnocení vycházky je jednoznačně pozitivní. Navštívil jsem ohromně zajímavé místo. Vyhřátí cejni z teplé vody a megaškeble náhodně přicvaknutá na háčku mi myslím jen lehce napověděli, koho všechno teplá voda může přilákat. Rád se sem určitě ještě podívám.

Průměrná známka: 1,00

Komentář ke článku (0)

Jak to dopadlo s mým předkrmeným místem





Tenhle tejden začal nádherným počasím. Nedalo mi to a v pondělí po práci jsem musel na chvilku vypálit k vodě. Vybral jsem místo prakticky v centru města, kde se mi ale vloni v létě překvapivě docela dařilo - na Orlici kousek po proudu pod zimním stadionem. Protože předpověď počasí byla optimistická i na druhý den, rozhodl jsem se zvolit taktiku Zkouška krmení partiklem a nabral jsem si do malého kbelíčku trošku fermentované kukuřice s pšenicí a řepkou, kterou mám už skoro dva měsíce doma pod věšákem. Už hezky probublává a po otevření nehorázně zatouchá, ale to je vono - nastal čas tenhle biohazard mix vyzkoušet. 

Úkol zněl jasně: v pondělí zachytat více méně na náhodu a na krmné místo naházet při lovu co nejvíc kvasícího partiklu a druhý den zkusit ze zakrmeného místa vytahat nějakou tu větší rybu. Doufal jsem v nějaké větší cejny, možná kapra nebo s příhlédnutím ke kukuřici třeba i amura. 

Pondělní podvečer u vody byl jak z katalogu. Bylo nádherný počasí, sluníčko se opíralo a já začal z ostra. Asi na třetí nahození hned ryba - malý cejn. Na háčku jsem měl 3 červy a tak se dal tak nějak očekávat. Na další nához jsem vytáhl ještě jednoho, přibližně stejné velikosti, at ak nastal čas na zvětšení nástrahy. Kvasící zrnko kukuřice na podvěs pod háček - uvidíme. 

Hned na další nához přišel krásnej velkej cejn - dobře přes 40cm délky. Tak nějak stejným tempem jsem se pomalu prochytal až k soumraku a s deseti mega-cejny na kontě - ani jeden z nich neměl pod 40 cm jsem ubíral k domovu. Zhodnotil jsem pondělek jako dobrej příslib do dalšího lovu druhý den. Naházel jsem zbytek obsahu kbelíčku na krmný místo a už se těšil na zejtřek a tak nějak tajně jsem doufal v nějaký pěkný kapří odpoledne. 

Druhý den, na stejném místě, se stejnou návnadou a nástrahou začal volnějc. Dobrou půlhodinku jsem jen koukal na nehybnou špičku prutu. Hned první záběr, mi ale dodal optimismu. Spička do vody, silon frčí přes brzdu. Zasek jsem něco většího. Ryba jezdila po a proti proudu nahoru a dolů. Najednou ale tah povolil a já vytáh z vody jen prázdný krmítko s návazcem. Kupodivu nic neselhalo, forpas neutržen, háček neohnutej, skrz feederovou gumu jsem vyloučil i proříznutí háčku, nevím co se stalo. Asi vítr, Máchale :) Trošku jsem si zanadával, znova nahodil na stejný místo a čekal opakovačku. Ta už ale nepřišla. Po zbytek odpoledne jsem vytáhl z vody několik cejnů. Větších, menších, na nedostatek aktivity jsem si nemoh stěžovat, ale žádná další jízda jako ten první záběr, a to i přesto, že jsem několikrát zkusil zvětšit nástrahu na dvě kukuřičky anebo zase zmenšit na několik červíků. 

Celkově nemůžu říct, že by mi braly větší nebo menší ryby než první den. Taktika předkrmení místa mi tentokrát zřejmě nevyšla. Možná taky proto, že při druhým břehu, kam jsem nahazoval, se v parku co chvíli zastavila rodinka s dětma nakrmit nějaký ty kačeny nebo mutrie, čímž mi, jak předpokládám, dokonale rozplašili jakékoli ryby, které by eventuelně měly na mou kukuřici chuť. Samozřejmě asi taky nemůžu svou hnijící kukuřicí u ryb konkurovat haldám čerstvejch rohlíků napadanejch ke dnu po tom, co kačeny nedozobou. 

Poučení pro příště je jasný: Vybrat klidnější flek a zakrmit pořádně. Pořádně, míněno hodně. Hodně a častějc! :)

Průměrná známka: žádná

Komentář ke článku (0)

Velikonoční dvojboj






Už třetím rokem máme s tátou takovou hezkou tradici jít o velikonočním pondělí na ryby. Ráno doma rychle pomlázka a pak hned k vodě :) Tentokrát jsme to ale museli posunout už na volnej Velkej pátek. Nějak to jinak nevyšlo a na pondělí už byl jinej program. Je to takovej hezkej zvyk, kdy na Rozkoši vlastně otvíráme sezonu. Tentokrát se to s tím pátkem semlelo tak na rychlo, že táta ani nestihnul převinout na svejch prutech silony, který si nadělil k Ježíšku.

Počasí nebylo v pátek nijak extra jarní. Zima, sem tam poprchávalo. Sraz ráno u vody, kde už sedělo překvapivě hodně chlapů. Nojo jaro už je tu a rybáři se nemůžou dočkat. Soused vedle na břehu čile povídal historky o tom, jak minulej tejden tady na tom místě tahala nějaká polská výprava jednoho kapra za druhým. Nahodil jsem svoje feederové náčiní. Použil jsem i heavy T-Rex 3,90 a medium GF 3,60. Chtěl jsem vyzkoušet trik s dalekým nahazováním, co předváděl Martin Maťák na jednom ze svých videí a musím tedy říct, že to fakt funguje. Nezoušel jsem ještě to krmítko s dolní zátěží, to se mi nepodařilo sehnat, ale řek bych, že s ním by to lítalo ještě dál. Ten fígl je ale fajn a na Rozkoši rozhodně použitelnej. 

No oproti historkám upovídaného souseda musím páteční dopoledne u Rozkoše hodnotit poněkud jinak. Nám ani jemu totiž nebralo vůbec nic! Tatík ten byl na svým kaprařským náčiní úplně bez záběru, já vytáhl jednoho většího cejna a s jednou rybou se mi utrh slaboučkej fluorcarbonovej návazec. Nic moc extra výsledek, více méně náhoda. Balili jsme nějak před polednem a sezonu se nám na Rozkoši tedy moc důstojně otevřít nepodařilo. Tak zas příště to bude lepší ;) 


V pondělí jsem se nakonec přeci jen rozhod tradici dodržet a vyrazit dopoledne na chvilku k vodě. Jen sám tady někde v okolí HK. Na oběd jsme měli už domluvenej program a tak jsem vzal jen lehkej picker, trošku šrotu a červy a vyrazil na Labskej náhon do Březhradu. Cíl výpravy jasnej: Otestovat novej revír. Měl jsem jen cca 3 hodinky času takže jsem nechtěl podnikat nějaké extra dlouhé výpravy do neznáma a tak jsem si sedl kousek stranou hlavní cesty a vsadil na červy. 

Slaboučkej silon, slaboučkej návazec, lehké krmítko, slanej vlastní mix a červíci. Čekal jsem nějaký malý plotičky, cejny, možná nějakýho mini-kapříka, prostě takové jarní pochytáníčko na malý vodě. Počasí zrána nádherný. Oproti pátku se sluníčko hezky začalo opírat do zad. Jaro je tu. Ovšem po hodině bez záběru a bez jakékoli aktivity na špičce prutu jsem trošku znejistěl. Přesunul jsem se přibližně o 200 metrů blíž směrem k silnici. Změna místa - ryba jistá, prej, no tak uvidíme. Chvilku nic a pak bum - duhák. No tak to bylo překvapení. Docela pěknej, měl kolem 30 cm. Další cca třičtvrtě hodinku nic a tak jsem se zase přesunul. Sedl jsem si přímo pod silnici. Na dohled byli vidět další chlapi. Tohle místo je asi hodně oblíbený. No během chvilky mi cinknul ještě jeden duháček, trošku menší než ten první. No ale potom zase půlhoďka klid. Už jsem neměl čas na další přesun a musel jsem to pobalit. Pstruží velikonoční dopoledne bylo pro mě překvapení. Žádný ťukání od malejch rybek do pickeru, žádný plotičky ani cejni, který jsem tu čekal. 

Ještě to tady někdy vyzkouším, je to zase jinej druh revíru než veliká Rozkoš, velký Labe nebo Orlice. V každým případě velikonoce letos důstojně otevřely jaro. Počasí nádherný a ryby už se mají čile k světu. Sezóna je tu. Hurá :)

Průměrná známka: žádná

Komentář ke článku (0)

Járo, jsi tu?






Co s načatým odpolednem? Rybáři mají v odpovědi na tuto otázku jasno. Nedělí odpoledne, kde jinde než u vody. Poučen z předchozího nezdaru jasně jsem si stanovil cíl vycházky - zachytat si. Nechávám stranou testování nových nástrah nebo návnad, nechávám stranou objevování novejch fleků - jdu potahat nějaký ryby :) 

Vyrážím na osvědčený místo letošní zimy - na Orlici nad splav v Malšovicích. Beru osvědčenej tlačenej rohlík a trošku vlastnoručně namíchanýho slanýho krmení ze dvou šrotů, mletý řepky a strouhanky.  Na místě opět zjišťuji, že málo lepí a nedrží na method krmítku - achjo zas! Vylepšení hlínou tentokrát ale zabralo. Vybaluju dva pruty, lehkej picker Axiom 2,4 a medium feeder GF 3,6. Chci vyzkoušet nahodit trošku dál, a tak to zkusím taky s delším prutem. Na tohle období možná ještě trošku těžký nádobíčko, ale zkusim to. Na pickeru mám method krmítko kraťoučkej návazec s kouskem feeder gumy a na GF klasickou průběžku s hokejkou, košíčkem a asi půlmetrovým forpasem. 

Na tomhle stejným místě jsem seděl přibližně před měsícem a zadařili se mi tu dva pěkní kapříci, tak uvidíme jak dneska. Na háček klasicky jeden vyštípnutej tlačenej rohlík zajištěnej dvěma mraženejma červama (živý jsem už v neděli nesehnal, ale ty mražený jsou myslím naprosto OK :)) 

Přibližně po čtvrthodince buch - spička lehkýho pickeru jde do vody a já sekám. Pořádnej tah po proudu. Je to kapřík, určitě. Ale sílu má teda už o poznání jinou než minulej měsíc, kdy se nechal vytáhnout z vody prakticky bez boje. Jojo jaro už je tu a i ryby už se probouzej. Chvilku se s ním peru a najednou vytahuju z vody jen krmítko. Utrh se mi uzlík feederový gumy - únava materiálu.

Používám teď na zimu na návazce k háčku jemňoučkej fluorcarbon 14mm, a proto jsem ho začal odpružovat kouskem feeder gumy. Prozatím velká spokojenost, musím říct. Vloni jsem tenhle fluorcarbon zkoušel jen tak a utrh jsem na něm několik kaprů na Rozkoši a tak jsem mu přestal věřit. S feeder gumou je to pecka. Prozatím žádná ztracená ryba - tedy teď vlastně první, ovšem ne vinou fluorcarbonu ale blbě upevněnýho uzliku na gumě. 

Druhej podobnej záběr za dalších přibližně 20 minut jsem už proměnil bez selhání. Kapříci okolo 45 cm byli při chuti. Vytáhl jsem jich za odpoledne ještě dalších 5. Střídavě z větší dálky na medium GF prut, střídavě na picker z blízka od břehu. Od všech jsem se dočkal podobný aktivity. Už to není ta zimní hybernace, ale pěkná jarní síla. Souboje moc hezký :)

Rohlík zachutnal i dvoum větším cejnům. Pomalu ho začínám pokládat za ultimátní zimní nástrahu. Zkusíme jak bude makat v létě. Negativem kromě málo lepivýho mixu a jednoho utrženýho kapříka, kterýmu jsem nechtěně přidal jeden háčkovej piercing byl snad jen můj amatérismus v lovu na dva pruty. Několikrát jsem podvlíkal překřížený silony, když mi ryby jezdily při zdolávání ze strany na stranu přes silon druhýho prutu - no, ještě to chce cvik. Snad jen nedávat pruty tak blízko k sobě, anebo druhej prut raději při zdolávání ryby stáhnout. 

Tuhle nedělní vycházku musím hodnotit jen a jen pozitivně. Osvědčené místo, osvědčená nástraha - výsledek nad očekávání.  

Průměrná známka: 1,00

Komentář ke článku (0)

Co chci tímhle blogem říct?

Tohle je povídání rybáře začátečníka. Ačkoliv k mistrům petrova řemesla mám daleko a leckdy mám pitomý otázky, nejsem žádnej rybářskej světaneřád a k vodě nechodím, abych ji plundroval. Na ryby si chodím odpočnout a mlčet. Jestli tě zajímá, co jsem tam zažil a co jsem se tam naučil, jseš tu správně.