No kamarádi, musím říct, že včerejší večer ve městě na Labi byl teda večerem z říše snů každého fanouška feederu. Takhle šťavnatou rybačku už nepamatuju hodně dlouho. 

Poslední dobou se na ryby nijak často nedostávám. Nechce se mi mou drahou ženu nechávat na všechno doma samotnou. Naše nejmenší princezna přeci jen ještě vyžaduje dost intenzivní dohled :-) Využil jsem tedy dne, kdy naše starší víla, byla s babičkou a dědou v kempu na prázdninách a vyrazil na chvíli navečer s feederem na Labe. Dlouho jsem přemýšlel nad místem, a nakonec jsem se rozhodl nic moc nekomplikovat a zajet přímo do města na náplavku. Všechno se sešlo ještě tak, že mi zrovna v ten den přišel nový objednaný prut, a tak jsem vzal jen ten, abych ho řádně vyzkoušel. 

Už delší dobu jsem si chtěl objednat nějaký kratší feeder než mých obvyklých 3,60 m s tím, že by se nemuselo jednat o nic extra citlivého. Šlo mi spíš o univerzálnost, a především kratší délku, která se mi bude hodit v místech s nižšími větvemi a menším prostorem pro nahazování. No, a tak volba padla na Daiwa Black Widow ve variantě 3,30 m. Kromě moc pěkného designu musím říct, že mě prut na první dotek zaujal i tím, že ačkoliv to není žádný slaboučký drobeček, rukojeť i první díl prutu jsou pocitově v ruce poměrně dost silné, je prut opravdu velice lehký a velmi pěkně vyvážený. Což jsem si potvrdil i když jsem na něj namontoval i nový naviják, rovněž řady Black Widow od Daiwy. Byl jsem zvědav, jak si povede u vody. 

Dorazil jsem na místo kolem půl 6. Vzhledem k pěknému teplému letnímu počasí, bylo na nábřeží tradičně dost živo. Pejskaři, cyklisti, lidi na cestě z práce nebo na večeři, klasický podvečerní ruch. Sešel jsem z chodníku směrem k vodě, vybalil křesílko a namíchal krmení. Tentokrát jsem namíchal hrubší směs Lorpio Kapr Scopex-vanilka, tradičně po mém způsobu s plechovkovou kukuřicí a tentokrát i s trochou boosteru Krill od Mivardi. Z toho jsem měl upřímně, trochu strach. Smrad je to neuvěřitelný a ve spojení s vanilkovou směsí jsem k tomu neměl až tak důvěru. Výsledek byl nakonec zcela opačný. 

Navázal jsem super jednoduchou montáž páternoster podle Gabora Dome, kterou jsem tu už několikrát referencoval. Mám ji rád, protože neobsahuje žádné karabinky, želízka, obratlíky a podobné, a tudíž ji lze extrémně rychle vyměnit nebo převázat, pokud dojde k nějaké nehodě v podobě utrženého koncového návazce nebo krmítka. Což se mi ten večer náramně hodilo. Vybral jsem si místo přibližně uprostřed řeky, lehce směrem po proudu ode mě, zaklipoval vzdálenost a zakrmil třemi krmítky. Při čtvrtém náhozu jsem na háček napíchnul 5 červíků a u této nástrahy jsem už zůstal celý večer. 

Hlavně proto, že po několika nesmělých ťukáních do krmítka přišel záběr od prvního kapra. Netrvalo to snad ani 15 minut. Psal jsem novém prutu jako o na pocit poměrně silném kusu vybavení. I tento kapřík, který neměl více než 45 cm délky ho ale slušně prověřil, a prut se při zdolávání krásné ohýbal v celé své délce. Musí říct, že při zdolávání působí prut velmi jednolitě. Ohýbá a se pravidelně po celé své délce a zdolávání pomáhá celý jeho blank. Do nahazování je tedy třeba dát trochu více síly, než jsem zvyklý, ale to vychází z jeho kratší délky. Při šířce Labe v centru města mě tato jeho vlastnost nijak neomezovala. 

K mému překvapení trend záběrů pokračoval pořád stejně dál. Čekání na další záběr netrvalo snad nikdy víc než 20 minut. Tahal jsem samé kapry, všechny podobné velikosti. Od 40 do 50 cm délky. Prut i ostatní výbava odolávala statečně. Dokonce jsem zahájil s návazcem na slaboučkém 14 mm fluorcarbonu a ten se mi podařilo utrhnout až s čtvrtým kaprem. Podle toho, jaké ryby mi zatím braly, přezbrojil jsem na silnější 18 mm fluorcarbonový návazec s pevnějším háčkem. Několik záběrů jsem neproměnil a jeden kapřík zajel u dna do nějaké překážky a utrhnul mi návazec až u kmenového vlasce. Převázal jsem tedy páternoster komplet znovu, což vzhledem k tomu, o jak jednoduchou montáž se jedná, byla záležitost několika desítek vteřin. 

S přicházejícím soumrakem, jakoby se kapři už z mého krmného místa dost najedli a začali mi brát cejni. Jednomu, který si velikostí i váhou s kapříky nezadal jsem bohužel nebyl schopen vyndat háček, jak hluboko hltnul chuchvalec červů a musel jsem ho ustřihnout. Po třech hodinách lovu jsem měl vyházené všechno krmení z kbelíčku a bylo na čase pobalit. Vše jsem ještě zakončil nádherným jesenem, který byl myslím pěknou symbolickou tečkou za vydařeným feederovým podvečerem. 

Celkem se mi ten večer podařilo vytáhnout 12 kaprů, několik cejnů velkých včetně jednoho obrovského matadora, pár cejnků malých a jednoho velkého jelce jesena. Byla to fantastická rybačka. Přesně tak si představujete, že by to mohlo vypadat, když jdete k vodě s feederem. Spousta akce na prutu, krásné ryby, i ty větší, silně bojující, spolehlivé vybavení, fungující nástraha i návnada. Je těžko říct, co všechno se ten večer sešlo. Jestli počasí, vhodné místo, dobře zvolená návnada, náhoda nebo štěstí? Možná asi všechno dohromady nebo od všeho trochu. Přeju každopádně vám všem, fanouškům feederu, ať zažijete co nejvíce takových podvečerů jako já včera. 

Stats: 

Komentář ke článku (0)