Tenhle tejden začal nádherným počasím. Nedalo mi to a v pondělí po práci jsem musel na chvilku vypálit k vodě. Vybral jsem místo prakticky v centru města, kde se mi ale vloni v létě překvapivě docela dařilo - na Orlici kousek po proudu pod zimním stadionem. Protože předpověď počasí byla optimistická i na druhý den, rozhodl jsem se zvolit taktiku Zkouška krmení partiklem a nabral jsem si do malého kbelíčku trošku fermentované kukuřice s pšenicí a řepkou, kterou mám už skoro dva měsíce doma pod věšákem. Už hezky probublává a po otevření nehorázně zatouchá, ale to je vono - nastal čas tenhle biohazard mix vyzkoušet. 

Úkol zněl jasně: v pondělí zachytat více méně na náhodu a na krmné místo naházet při lovu co nejvíc kvasícího partiklu a druhý den zkusit ze zakrmeného místa vytahat nějakou tu větší rybu. Doufal jsem v nějaké větší cejny, možná kapra nebo s příhlédnutím ke kukuřici třeba i amura. 

Pondělní podvečer u vody byl jak z katalogu. Bylo nádherný počasí, sluníčko se opíralo a já začal z ostra. Asi na třetí nahození hned ryba - malý cejn. Na háčku jsem měl 3 červy a tak se dal tak nějak očekávat. Na další nához jsem vytáhl ještě jednoho, přibližně stejné velikosti, at ak nastal čas na zvětšení nástrahy. Kvasící zrnko kukuřice na podvěs pod háček - uvidíme. 

Hned na další nához přišel krásnej velkej cejn - dobře přes 40cm délky. Tak nějak stejným tempem jsem se pomalu prochytal až k soumraku a s deseti mega-cejny na kontě - ani jeden z nich neměl pod 40 cm jsem ubíral k domovu. Zhodnotil jsem pondělek jako dobrej příslib do dalšího lovu druhý den. Naházel jsem zbytek obsahu kbelíčku na krmný místo a už se těšil na zejtřek a tak nějak tajně jsem doufal v nějaký pěkný kapří odpoledne. 

Druhý den, na stejném místě, se stejnou návnadou a nástrahou začal volnějc. Dobrou půlhodinku jsem jen koukal na nehybnou špičku prutu. Hned první záběr, mi ale dodal optimismu. Spička do vody, silon frčí přes brzdu. Zasek jsem něco většího. Ryba jezdila po a proti proudu nahoru a dolů. Najednou ale tah povolil a já vytáh z vody jen prázdný krmítko s návazcem. Kupodivu nic neselhalo, forpas neutržen, háček neohnutej, skrz feederovou gumu jsem vyloučil i proříznutí háčku, nevím co se stalo. Asi vítr, Máchale :) Trošku jsem si zanadával, znova nahodil na stejný místo a čekal opakovačku. Ta už ale nepřišla. Po zbytek odpoledne jsem vytáhl z vody několik cejnů. Větších, menších, na nedostatek aktivity jsem si nemoh stěžovat, ale žádná další jízda jako ten první záběr, a to i přesto, že jsem několikrát zkusil zvětšit nástrahu na dvě kukuřičky anebo zase zmenšit na několik červíků. 

Celkově nemůžu říct, že by mi braly větší nebo menší ryby než první den. Taktika předkrmení místa mi tentokrát zřejmě nevyšla. Možná taky proto, že při druhým břehu, kam jsem nahazoval, se v parku co chvíli zastavila rodinka s dětma nakrmit nějaký ty kačeny nebo mutrie, čímž mi, jak předpokládám, dokonale rozplašili jakékoli ryby, které by eventuelně měly na mou kukuřici chuť. Samozřejmě asi taky nemůžu svou hnijící kukuřicí u ryb konkurovat haldám čerstvejch rohlíků napadanejch ke dnu po tom, co kačeny nedozobou. 

Poučení pro příště je jasný: Vybrat klidnější flek a zakrmit pořádně. Pořádně, míněno hodně. Hodně a častějc! :)

Komentář ke článku (0)

Už třetím rokem máme s tátou takovou hezkou tradici jít o velikonočním pondělí na ryby. Ráno doma rychle pomlázka a pak hned k vodě :) Tentokrát jsme to ale museli posunout už na volnej Velkej pátek. Nějak to jinak nevyšlo a na pondělí už byl jinej program. Je to takovej hezkej zvyk, kdy na Rozkoši vlastně otvíráme sezonu. Tentokrát se to s tím pátkem semlelo tak na rychlo, že táta ani nestihnul převinout na svejch prutech silony, který si nadělil k Ježíšku.

Počasí nebylo v pátek nijak extra jarní. Zima, sem tam poprchávalo. Sraz ráno u vody, kde už sedělo překvapivě hodně chlapů. Nojo jaro už je tu a rybáři se nemůžou dočkat. Soused vedle na břehu čile povídal historky o tom, jak minulej tejden tady na tom místě tahala nějaká polská výprava jednoho kapra za druhým. Nahodil jsem svoje feederové náčiní. Použil jsem i heavy T-Rex 3,90 a medium GF 3,60. Chtěl jsem vyzkoušet trik s dalekým nahazováním, co předváděl Martin Maťák na jednom ze svých videí a musím tedy říct, že to fakt funguje. Nezoušel jsem ještě to krmítko s dolní zátěží, to se mi nepodařilo sehnat, ale řek bych, že s ním by to lítalo ještě dál. Ten fígl je ale fajn a na Rozkoši rozhodně použitelnej. 

No oproti historkám upovídaného souseda musím páteční dopoledne u Rozkoše hodnotit poněkud jinak. Nám ani jemu totiž nebralo vůbec nic! Tatík ten byl na svým kaprařským náčiní úplně bez záběru, já vytáhl jednoho většího cejna a s jednou rybou se mi utrh slaboučkej fluorcarbonovej návazec. Nic moc extra výsledek, více méně náhoda. Balili jsme nějak před polednem a sezonu se nám na Rozkoši tedy moc důstojně otevřít nepodařilo. Tak zas příště to bude lepší ;) 

V pondělí jsem se nakonec přeci jen rozhod tradici dodržet a vyrazit dopoledne na chvilku k vodě. Jen sám tady někde v okolí HK. Na oběd jsme měli už domluvenej program a tak jsem vzal jen lehkej picker, trošku šrotu a červy a vyrazil na Labskej náhon do Březhradu. Cíl výpravy jasnej: Otestovat novej revír. Měl jsem jen cca 3 hodinky času takže jsem nechtěl podnikat nějaké extra dlouhé výpravy do neznáma a tak jsem si sedl kousek stranou hlavní cesty a vsadil na červy. 

Slaboučkej silon, slaboučkej návazec, lehké krmítko, slanej vlastní mix a červíci. Čekal jsem nějaký malý plotičky, cejny, možná nějakýho mini-kapříka, prostě takové jarní pochytáníčko na malý vodě. Počasí zrána nádherný. Oproti pátku se sluníčko hezky začalo opírat do zad. Jaro je tu. Ovšem po hodině bez záběru a bez jakékoli aktivity na špičce prutu jsem trošku znejistěl. Přesunul jsem se přibližně o 200 metrů blíž směrem k silnici. Změna místa - ryba jistá, prej, no tak uvidíme. Chvilku nic a pak bum - duhák. No tak to bylo překvapení. Docela pěknej, měl kolem 30 cm. Další cca třičtvrtě hodinku nic a tak jsem se zase přesunul. Sedl jsem si přímo pod silnici. Na dohled byli vidět další chlapi. Tohle místo je asi hodně oblíbený. No během chvilky mi cinknul ještě jeden duháček, trošku menší než ten první. No ale potom zase půlhoďka klid. Už jsem neměl čas na další přesun a musel jsem to pobalit. Pstruží velikonoční dopoledne bylo pro mě překvapení. Žádný ťukání od malejch rybek do pickeru, žádný plotičky ani cejni, který jsem tu čekal. 

Ještě to tady někdy vyzkouším, je to zase jinej druh revíru než veliká Rozkoš, velký Labe nebo Orlice. V každým případě velikonoce letos důstojně otevřely jaro. Počasí nádherný a ryby už se mají čile k světu. Sezóna je tu. Hurá :)

Komentář ke článku (0)

Co s načatým odpolednem? Rybáři mají v odpovědi na tuto otázku jasno. Nedělí odpoledne, kde jinde než u vody. Poučen z předchozího nezdaru jasně jsem si stanovil cíl vycházky - zachytat si. Nechávám stranou testování nových nástrah nebo návnad, nechávám stranou objevování novejch fleků - jdu potahat nějaký ryby :) 

Vyrážím na osvědčený místo letošní zimy - na Orlici nad splav v Malšovicích. Beru osvědčenej tlačenej rohlík a trošku vlastnoručně namíchanýho slanýho krmení ze dvou šrotů, mletý řepky a strouhanky.  Na místě opět zjišťuji, že málo lepí a nedrží na method krmítku - achjo zas! Vylepšení hlínou tentokrát ale zabralo. Vybaluju dva pruty, lehkej picker Axiom 2,4 a medium feeder GF 3,6. Chci vyzkoušet nahodit trošku dál, a tak to zkusím taky s delším prutem. Na tohle období možná ještě trošku těžký nádobíčko, ale zkusim to. Na pickeru mám method krmítko kraťoučkej návazec s kouskem feeder gumy a na GF klasickou průběžku s hokejkou, košíčkem a asi půlmetrovým forpasem. 

Na tomhle stejným místě jsem seděl přibližně před měsícem a zadařili se mi tu dva pěkní kapříci, tak uvidíme jak dneska. Na háček klasicky jeden vyštípnutej tlačenej rohlík zajištěnej dvěma mraženejma červama (živý jsem už v neděli nesehnal, ale ty mražený jsou myslím naprosto OK :)) 

Přibližně po čtvrthodince buch - spička lehkýho pickeru jde do vody a já sekám. Pořádnej tah po proudu. Je to kapřík, určitě. Ale sílu má teda už o poznání jinou než minulej měsíc, kdy se nechal vytáhnout z vody prakticky bez boje. Jojo jaro už je tu a i ryby už se probouzej. Chvilku se s ním peru a najednou vytahuju z vody jen krmítko. Utrh se mi uzlík feederový gumy - únava materiálu.

Používám teď na zimu na návazce k háčku jemňoučkej fluorcarbon 14mm, a proto jsem ho začal odpružovat kouskem feeder gumy. Prozatím velká spokojenost, musím říct. Vloni jsem tenhle fluorcarbon zkoušel jen tak a utrh jsem na něm několik kaprů na Rozkoši a tak jsem mu přestal věřit. S feeder gumou je to pecka. Prozatím žádná ztracená ryba - tedy teď vlastně první, ovšem ne vinou fluorcarbonu ale blbě upevněnýho uzliku na gumě. 

Druhej podobnej záběr za dalších přibližně 20 minut jsem už proměnil bez selhání. Kapříci okolo 45 cm byli při chuti. Vytáhl jsem jich za odpoledne ještě dalších 5. Střídavě z větší dálky na medium GF prut, střídavě na picker z blízka od břehu. Od všech jsem se dočkal podobný aktivity. Už to není ta zimní hybernace, ale pěkná jarní síla. Souboje moc hezký :)

Rohlík zachutnal i dvoum větším cejnům. Pomalu ho začínám pokládat za ultimátní zimní nástrahu. Zkusíme jak bude makat v létě. Negativem kromě málo lepivýho mixu a jednoho utrženýho kapříka, kterýmu jsem nechtěně přidal jeden háčkovej piercing byl snad jen můj amatérismus v lovu na dva pruty. Několikrát jsem podvlíkal překřížený silony, když mi ryby jezdily při zdolávání ze strany na stranu přes silon druhýho prutu - no, ještě to chce cvik. Snad jen nedávat pruty tak blízko k sobě, anebo druhej prut raději při zdolávání ryby stáhnout. 

Tuhle nedělní vycházku musím hodnotit jen a jen pozitivně. Osvědčené místo, osvědčená nástraha - výsledek nad očekávání.  

Komentář ke článku (0)

Dlouho jsem se na tuhle rybačku chystal. Tejden dovolený přede mnou, ale do Itálie je odjezd až večer, takže dopoledne hurá na ryby. Pondělí ráno, půl března, u vody bych čekal jen ty nejskalnější důchodce :) Původně jsem myslel, že zakotvím na nějakým netradičním místě. Měl jsem v hledáčku Keprťák na Pláckách nebo Labskej náhon někde v Předměřicích. No ale vzpoměl jsem si jak dopadly moje poslední pokusy objevovat nový místa na Opaťáku a na Labi, kde jsem neměl buď ani záběr nebo mi to bral proud a s mým novým lehkým pickerem jsem byl úplně ztracenej. No prostě podceněná příprava. Na nový fleky asi lepší nejdřív vyrazit s někým zkušeným a oťukat. A tak jsem si pondělí řek, že si přeci jen chci trošku zachytat a tak jsem vyměk a zakotvil na Orlici v Malšovicích naproti Slezský plovárně. 

S sebou můj oblíbenej tlačenej rohlík na šňůrce, červíky, a půl pytlíku osolenýho černýho krmení Sensas Super Black. První zádrhel: Ráno za oknem sice luxusní sluníčko - příslib krásnýho jarního dne u vody, jenže na místě ouha - studenej uragán, kterej teda pěkne zalejzal za nehty. Radši nedomejšlet, co to bude dělat s jemnejma feederovejma špičkama. "Nejseš žádný béčko, už jednou jsi dneska vyměk", řek jsem si a začal vybalovat nádobíčko. Druhej zádrhel: Sensas Super Black sice ohromně pozitivně hodnocený krmení na zimu, voní skvěle, barva výborná, ovšem na method krmítko ho těžko nalepit. Zkusil jsem to  vylepšit troškou hlíny, co se mi podařilo vyďoubat z břehu, ale vzhledem k tomu, že jsem krmení předtím vytunil ještě bonduelkou, neměla lepící složka valného efektu. Nakonec, po několika kolech vztekání se a proklínání hry vyklápěj se bábovičko jsem na pickeru převázal montáž na klasickou průběžku s košíčkovým krmítkem. Tím pádem jsem dal kapříkům pro toto dopoledne pápá. 

Abych to zkrátil. Ještě, že jsem si pod maskáče vzal ty podvlíkačky. Vítr nepolevoval na síle a já vymrzlej za tři hodinky odcházel od vody. Na score kartu jsem si moh připsat 5 mikro cejnů, který se asi zřejmě zrovna probudili ze zimního spánku. Ne, že by se tedy u vody vůbec nic nedělo, to zas ne, ale přeci jen jsem si to slunečný dopoledne představoval trošičku jinak. 

Poučení ve smyslu rybářské bible 1000+1 rada pro rybáře samozřejmě najdeme:

1. Krmení na method feeder je potřeba extra vybírat anebo vyzkoušet a nesázet jen na jméno.
2. Ke správnému zhodnocení aktuálního počasí před započetím vycházky nestačí kouknout z okna jen na parkoviště před barákem, ale možná vystrčit bradu aspoň na balkón.
3. Jasně si stanovit cíl vycházky:
   a) Zachytat si
   b) Objevit novej flek, o kterým si budu moct poznamenat do budoucna: Ano / Možná ještě někdy / Už nikdy víc
   c) Vyzkoušet nový nástrahy / návnady

a podle toho vybrat, kam se vypravit. Všechno dohromady totiž zcela určitě nefunguje k naprosté rybářově spokojenosti. 

Závěrem snad už jen zhodnocení: Nemůžu říct, že bych si nezachytal nebo, že bych odcházel od vody rozladěnej, ale určitě se mi zadařily už i lepší vycházky. Tak snad zas příště znovu a lépe!

Komentář ke článku (0)

Nevím jak ostatní, ale já teda musím říct, že už pociťuju pořádnej zimní rybářskej absťák. Nejsem zas až tak úplně skalní, že bych si bral v práci dovolenou, abych moh jít na ryby za světla. Když venku věje sníh nebo je hrubě pod nulou taky se mi k vodě moc nechce. Ale poslední dobou, nějak podezřele často vykukuje sluníčko a venku jsou slyšet ptáci a voní to jak na jaře. No úplně si to o tu rybačku říká.

Za poslední dva tejdny vcelku jarního počasí mi na ryby vyšel čas dvakrát. Samozřejmě zimní vycházka chce náležitou přípravu. Zvláště pak já, začátečník, kterej doposud rybařil od března do října, jsem to nemoh podcenit. No a taky co jinýho přes zimu dělat, když už teda nejde jít ven k vodě, než pročítat rady zkušenejch a čerpat inspiraci do nové sezóny v literatuře a na internetu.

No takže jsem se samozřejmě dověděl jak jsou pro zimní rybolov ohromně účinný pikantní chutě česneku, chilli, maggi, soli atd. Jak je naprosto nezbytný solit šrot a barvit ho do tmava popelem a já nevím čim. Jak si prostě bez pořádnýho vostrýho dipu v chuti nejlépe „patentka“ nebo „mrtvola“ (kterej stojí asi tři stovky) u vody ani neškrtneš, no a tak dále.

Vybaven červy obarvenými na červeno, rohlíkovejma kuličkama marinovanejma v maggi a vykoupanejma v chilli-česnekový lázni jsem vyrazil podvakrát k vodě na zimní výpravy provětrat svůj novej dárek od ježíška – Axiom 2’40 Picker, na kterým – jak jsem se opět dověděl z povídání zkušených – se i ta sebemenší ryba třepotá a bojuje jak obří sumec :)

Z teoretického pohledu chybu nenajdeš. „Musí aspoň něco brát. Malý, větší to je fuk, jen ať se něco děje“, říkal jsem si a vybral, podle rad a videí z netu, malou říčku se zákrutama a padlejma stromama. A výsledek? NIC! Ani potah silonu. Na druhou vycházku znovu podle rady internetových zkušených místo na řece poblíž vtoku vyčištěné vody z tovární čističky, kde by údajně měla teplejší voda ryby lákat. A výsledek? NIC! Ani potah silonu. Místní ryby zřejmě rady zkušenejch neznaj? Anebo „zkušení“ mají zkušenosti jen s řekou co jim teče za barákem a u nás prostě asi jejich moudra neplatěj. Jinak to nevidim.

Komentář ke článku (2)